Anansiho chlapci (N. Gaiman) - recenze románu

Neil Gaiman je umělec mnoha zájmů. Začínal jako novinář, na přelomu osmdesátých a devadesátých let se zařadil po bok nejslavnějších komiksových scénáristů, poté získal popularitu čtenářů a uznání kritiků za několik románů. V novém tisíciletí pronikl do americké televize a píše scénáře pro snímky na stříbrném plátně. Všechna tato umělecká média střídá a nyní přišel na řadu nový román.

Americkým nakladatelem jsou Anansiho chlapci označováni za volné pokračování Amerických bohů. Jde však pouze o komerční nálepku. Stejně jako můžeme najít určitá pojítka mezi novým románem a Americkými bohy, tak můžeme najít další souvislosti s ostatními autorovými počiny. Gaiman na Americké bohy nenavazuje, spíše nenápadně shrnuje svou dosavadní tvorbu, svůj typický autorský styl a vidění svého mimoskutečného světa.

Anansiho chlapci jsou knížkou napsanou pro autorovy fanoušky. Primárně. Gaiman se zřejmě vědomě snažil napsat co nejgaimanovštější román. A tak tu najdeme ztělesněné bohy, nepříliš pochmurný posmrtný život, mystické až snové výjevy, jemný humor (tentokrát ve velkém množství), hlavního hrdinu jako outsidera a tak dále.

Představuje se nám Tlustý Charlie, trochu lůzr, trochu strašpytel, ale když jde do tuhého, nechybí mu odhodlání. V úvodu románu umírá jeho otec. Zdálo by se, že půjde o smutný začátek, ale Charliemu se spíše ulevuje. Otec mu totiž soustavně ničil život. A ještě něco, byl to bůh. Pavoučí šejdířský bůh Anansi, jehož hlavními schopnostmi jsou klamání, podvodničení a bezstarostné proplouvání životem. Gaiman opět vykresluje bohy jako normální lidi, kteří ovšem mají něco tajného „navíc“. Tajného, ale ve světě lidí ne až tak mocného a jednoduše zneužitelného.

Charlie má smůlu. Ne proto, že nadpřirozené vlastnosti svého otce nezdědil. Hlavně proto, že se mu jednoho dne před dveřmi zjevuje jeho bratr Spider, o kterém dosud neměl tušení. Spider, jak už jeho jméno naznačuje, otcovy vlastnosti podědil a s jejich přičiněním se vrhne do „zlepšování“ Charlieho života. Spiderova snaha však vede Charlieho od průseru k průseru, jeho situace se komplikuje, přichází o přítelkyni, zaměstnání a má v patách policii. První třetina románu je lehkonohá komedie o rodinných vztazích a mohla by být čtenáři klasické fantasy prohlášena za nudnou. Pokud však nečtete pouze fantasy, ale máte rádi i kvalitní mainstream, neměla by vás tato část románu zklamat.

Charlie už neví, co si počít, proto požádá o pomoc další zvířecí bohy. Ale zahrávat si s magií se nevyplácí. Rozjíždí se kolotoč zvratů, který nejen že vede ke sblížení obou bratrů, zahnaných do kouta, ale obnažuje spory mezi bohy samotnými. Tyto spory se pak promítají do jednání lidí, kteří jsou vědomě či nevědomě ovlivňováni zájmy bohů. Dvě roviny - jednání a motivace lidí a jednání a motivace bohů - se podařily autorovi smíchat a zesouvztažnit skvěle. Z žádné scény nic „nečouhá“, jednání postav si neodporuje.

Hlavním tématem románu jsou samotné příběhy – jejich síla, podstata, směřování, působnost. Anansiho chlapci jsou takovým metapříběhem, příběhem o příbězích.

Bohužel, samotná dějová linie může být pro mnohé zklamáním. Není totiž dostatečně nosná, i těch tři sta stran je na ní příliš. Navíc se Gaiman nezdráhal usnadnit si cestu k logice a podstatě výpovědi několika dějovými berličkami, jakou je například náhodné setkání všech důležitých postav na jednom místě. Naštěstí se mu podobné nedostatky daří zahalovat humorným nádechem, mystickou atmosférou a řídkost děje skvělými dialogy, které má nacvičené z komiksových scénářů. Gaimanovy řemeslné schopnosti předstihují většinu ostatních fantasy spisovatelů o koňskou délku. Nebojí se hrátek s formou, zneužívání klišé, moderních výrazových prostředků...

Anansiho chlapci jsou problematický román. Na jednu stranu přinášejí spoustu podnětných myšlenek, záživných scén, napětí, humor, ale na druhou stranu může mít čtenář oprávněně pocit, že Gaiman vykrádá sám sebe. Ne že variuje svoje tradiční schéma, jako to dělá naprostá většina spisovatelů, ale že přímo oprašuje to, co už nejednou použil. Paradoxně je tedy vhodnější román doporučit nikoli fanouškům Gaimana, pro které byl román psaný, ale těm, kteří s ním nemají tolik zkušeností. Případně filmovým studiím, která by získala výborný materiál na celovečerní film, aniž by musela očesávat děj.

7/10

Anansiho chlapci - Gaiman Neil
Nakladatel: Polaris
Překladatel: Ladislava Vojtková
Obálka: Marek Fišer, Rubin Kostov
Redakce: -
Rok vydání: 2006
Počet stran: 296
Cena: 239,- Kč

Recenze napsána pro magazín Fantasy Planet