Spiknutí proti času (Ludmila Freiová) - recenze pro Pevnost

16.06.2009 23:52

V poslední době fantastice stále více vládnou akční a dobrodružné příběhy. Jenže každý čtenář má jiný vkus a někdo tuto tendenci nelibě nese. Pokud vás tíží stejné pocity, nebo si jednoduše chcete odpočinout od velkolepých činů drsných hrdinů, kniha Spiknutí proti času vám dopřeje vyměnit dalekohled za mikroskop. Tato sbírka povídek je reprezentativním výběrem ze starší tvorby české autorky Ludmily Freiové. Freiová naprostou většinu svých textů napsala už za minulého režimu. Některá témata její sci-fi jsou proto již trochu vyčpělá, ale jejich filozofické jádro je samozřejmě platné v jakékoli době. V tomhle směru její povídky nezastarají nikdy.

Freiová zpravidla příběhy rozehrává na malé ploše a s minimem postav. Zápletky používá jednoduché a ve sci-fi tradiční. Například povídka s příznačným názvem Variace na staré téma pojednává o strastech lidstva, které přišlo o svou přirozenou agresivitu a bojechtivost, a přitom se musí vyrovnat s ohrožením mimozemskou rasou. Jiná povídka s, bohužel, snadno předvídatelnou pointou vypráví o telepatické komunikaci mezi laboratorním tvorem a malým chlapcem. V úvodním textu Neviditelní zloději se zase setkáváme s dívkou, jež se díky schopnosti vnímat mimosmyslové pole předem dozvídá, která umělecká díla nenávratně zmizí z tohoto světa. Jindy si Freiová zase pohrává s ovlivňováním toku času nebo manipulací s psychikou a vědomím člověka. Výběr šesti povídek a jedné novely (Mumie) se povedl. Jednotlivé texty se příjemně doplňují a vedle závažných a filozofičtějších kusů najdeme i příběhy na odlehčení.

Freiová je silná zejména ve vykreslování charakteru hlavních postav, svižných dialozích a emocionální rovině textu. Umí také patřičně zahalit děj do tajemného hávu a tím podpořit napětí a očekávání. Některé úvahové pasáže však jako by se v těžkopádném náporu slov snažily skrýt jednoduchou myšlenku. Ale, ústy autorky, „myšlenky přece dovedou křičet víc než slova“, proto vám bude po zavření knihy v hlavě rezonovat sdělení a na písmenka už ani nevzpomenete. Ve většině případů je však zřejmé, že Freiová nefilozofuje kvůli filozofování, ale proto, že má co říci. Kniha Spiknutí proti času je jednoduše příjemnou ukázkou kvalitní sci-fi psané bez prvoplánového záměru uchlácholit čtenáře hrdinskými výjevy, zato dovede s přehledem znepokojit drobnokresbou.

Ludmila Freiová: Spiknutí proti času
Obálka: Stanislav Bílek
Vydal: Triton, Praha 2009


70%

Diskusní téma: Spiknutí proti času (Ludmila Freiová) - recenze pro Pevnost

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek